Clayování - precizní čištění laku
Automobilový lak
Než přejdeme k jádru věci, je potřeba zmínit dvě otázky: strukturu laku a jeho odolnost vůči vnějším činitelům. Blyštící se povrch na karosérii automobilu není nikdy ideálně hladký. Určité nedostatky se objevují již při produkci – není náhoda, že Rolls-Royce, známý svým smyslem pro dokonalost, podrobuje svá auta několikahodinovému leštění ještě před jejich odevzdáním do rukou zákazníků. V dalších letech užívání automobilu se na laku objevují mikroškrábance nebo defekty, vznikající při srážce částic písku a lakového povrchu. Aby toho nebylo málo, automobil je vystaven působení škodlivých vnějších činitelů, jako je ultrafialové záření, déšť s chemikáliemi, pyly obsažené v atmosféře, kapky silničního asfaltu nebo pryskyřice kapající ze stromů.
Kdy přistoupit ke clayování?
Mikroznečištění si nevšimneme pouhým okem. I když se nám zdá, že je lak čistý a v dobrém stavu, je dobré jej jednou za půl roku očistit za pomocí plastelíny. Pokud máme pochybnosti, můžeme zkontrolovat, zda je clayování karosérie nezbytné. Stačí, když čerstvě umytou karoserii přejedete dlaní vloženou do fóliové rukavičky nebo snídaňového pytlíku. Pokud pod svými prsty ucítíte nerovnosti, je dobré zainvestovat do plastelíny a vyhradit si 1,5 hodiny na údržbu auta. Čím dříve začnete jednat, tím snazší bude odstranění usazenin.
Jak clayovat?
Clay připomíná plastelínu a podobně jako ona se stává po zahřání v dlani modelovatelným. K práci budeme potřebovat tenkou placku o průměru několika centimetrů. Před clayováním je potřeba důkladně umýt karosérii. Doporučujeme také její přetření utěrkou z mikrovlákna, a to pro dosažení naprosté jistoty, že se podařilo odstranit částečky písku.
1. krok – z plastelíny vymodelujeme tenkou placku.
Samotné clayování je neobyčejně jednoduché. Placku je potřeba posouvat bez použití síly po laku navlhčeném vodou a automobilovým šamponem (např. K2 EXPRESS) nebo tzv. Quick Detailerem (např. K2 SPECTRUM). Lubrikace je velmi důležitá a usnadňuje práci.
2. krok – lak postříkáme tekutým voskem, aby mohla placka klouzat.
Clay může být použit také pro péči o okna, kryty reflektorů a chromové nebo niklové části. O účinnosti clayování se můžete přesvědčit, když se podíváte na spodní stranu placky. Již po chvíli práce se na ní objevují nečistoty.
3. krok – pohybujeme plastelínou po laku tak, abychom zachytili nečistoty.
4. krok – nečistoty z laku se zachytávají do struktury plastelíny.
Následně je potřeba plastelínu uhníst tak, aby se nečistoty ocitly uvnitř hmoty a bylo možné znovu zformovat placku. Nečiňte tak, pokud vám plastelína vypadla z rukou a přilepil se na ní písek. V takovém případě je potřeba odtrhnout nový kousek hmoty a vytvořit novou placku.
5. krok – špinavou plastelínu vymodelujeme tak, aby se nečistoty ocitly v jejím vnitřku.
6. krok – znovu vymodelujeme placku a pokračujeme v práci.
Průběh práce je možné kontrolovat fóliovou rukavičkou. Absence hmatatelných mikronerovností znamená, že příslušná část karosérie je ideálně čistá. Lak je dobré po předchozím odmaštění (např. za využití K2 Klinet) zabezpečit voskem.
Závěr
Clayování nenahrazuje leštění. Jedná se dodatečné opatření, umožňující odstranění nečistot, které není možné eliminovat klasickým mytím auta. Výhodou plastelíny je to, že po jejím užití se vosk lépe drží na laku. Důležité je také to, abychom pamatovali na provedení clayování před zahájením mechanického leštění. Jinak se okem neviditelné částečky, které neodstraníme při standardním mytí, mohou nalepit na houbičku. Leštění by tak mělo opačný efekt a mohlo by dojít k poškrábání laku.
Pokud jste si všimli, že defekty na vašem laku nemizí ani po standardním mytí a voskování, zkuste použít clay. Může se ukázat, že leštění laku je zbytečné a vše se vám podaří rychle a obratně odstranit.
